Životní spojení

Někdy si říkám, že jsme v naší firmě tak trošku blázni. Dříči, snílci, kteří jedou na jakési pozitivní vlně. Jedním z okamžiků, kdy tu pozitivní energii z týmu cítím nejvíce, bývá výjezdní porada. Ta, která se uskutečnila 9-10. dubna 2019 byla tak trošku zvláštní.

K 1.1.2019 byl tým CleverAssets, moje srdeční záležitost, přičleněn do firmy CleverFarm. Spojení bylo naznačováno již dříve, ale nakonec to proběhlo dosti narychlo, živelně i s některými nedorozuměními a špatnou komunikací. Z mého týmu jsem vnímal spíše negativní emoce k tomuto procesu, přitom bylo jasné, že už s tím nic nenaděláme.  V té době mi bylo jasné, že aby to lidi z obou týmů pobrali, tak bude nejlepší formou výjezdní porada. Jak to však uchopit. Padlo rozhodnutí, obrátit se na přítele Krišota. Ten co mě provázel na Cestě vlka, mi opět nenápadně vstoupil do života. A tentokráte nejen mě, ale celé firmě.

Příprava začala téměř s měsíčním předstihem. Krišot si naplánoval cestu do Brna. Chceme se potkat a probrat, jak to celé uchopit. Kvůli kuně, která mi překousla kabel od turba v autě, jsem byl nucen v den srazu zamířit do servisu v Brně, v Komíně. Nasměroval jsem tam i Krišota a tak jsme jedno páteční dopoledne chodili po Komíně a po blízkém okolí a povídali si o očekáváních a pocitech z aktuální situace. Vyprávím o spojení našich týmů, o tom, že navzájem chybí informace, že je potřeba to vzít a jít zase dál. Jdeme dál a dál, tu odbočíme či se krátce zastavíme. Vynořujeme se u letiště a láká nás to do malého sádku poblíž. V něm mě přitahuje strom, spontánně ho objímám. Energie tu je. Najednou Krišot nasdílí, co pochytil ze společného povídání. Říká, že celé mu to evokuje jedno slovo: SVATBA. Chvíli lapu po dechu a najednou si uvědomuji, že to sedí. Můj tým je taková nevěsta, co přišla o jméno a i na svatbách to tak občas bývá, že ne všichni jsou nadšeni. Celé to zapadá, pak už to naskakuje ráz naráz. Vzniká osnova celé porady….

Je deset dní před výjezdem a posílám pozvánku s detailním programem:

Drazí kolegové. Nastal čas a my tu máme výjezdní poradu firmy CleverFarm !

Přípravě jsme se řádně pověnovali a připravili opravdu pestrý program, máte se nač těšit. Při diskusích s vybraným mentorem Michalem Kristýnkem, zvaným Krišot, kdy jsme se bavili o tom, jak to pojmout a uchopit, přišla jedna krásná a radostná myšlenka. Celá se dá shrnout jedním slovem: SVATBA.

Ano, spojení Farmu s Assetem je taková svatba. Možná namítnete, že jsme byli oddáni rozhodnutím někoho jiného, či vám na tom nebude sedět něco dalšího. No ale zkuste se na chvíli zastavit a zamyslet...Farm jako ženich (zůstává mu jméno), Assets jako nevěsta (s pořádným věnem). Každý má za sebou nějaký život a nyní ho prožíváme společně, ve společné domácnosti a tu je třeba mít uspořádanou. Pojďme si s tím trošku pohrát, pobavit se, ale přitom odpracovat důležitá témata. Jak to tedy bude probíhat?

Místo: Svatba se uskuteční na Luckém vrchu (http://www.lucky-vrch.cz/) - https://mapy.cz/s/3qeMs

Je zde turistická chata v prvorepublikovém stylu. Nečekejte žádný luxus. Chybí zde třeba taková WIFI! (prezentace proto doporučuji připravit v offline formě)

Doprava a strava: Zapište se do tabulky do pondělí 1.4.2019!! Jinak budete hladem! : Doprava a strava Lucký vrch

Program:

úterý 9. dubna 2019

středa 10. dubna 2019

Závěrem: Na nějaké svatbě byl snad každý z nás. Pojďme si s tím tématem pohrát a užít si to. Cokoliv, co k jakékoliv svatbě patří, zde můžeme mít taky. Záleží jen na nás... Já třeba dovezu nějaké koláče. Obecně, nějaké další jídlo, které budeme zobat v průběhu dne, se hodí. Tak zkuste něco vzít, ať máme pořádnou svatební tabuli. Fantazii se meze nekladou.

A co třeba připravit nějaký svatební dar…?

V mém týmu to není vnímáno pozitivně a pocity pozvolna proudí na povrch. Blikne mi myšlenka, jestli to byl dobrý nápad, ale v okamžiku si vzpomenu na Krišotova slova: “Je to součástí procesu.” Procesu přijetí změny. Cítím, že je potřeba týmu dát najevo i svoje pocity. Poněkud jsem se na týmovém slacku rozepsal:

“Krásný a radostný večer. Úvodem díky moc za všechny příspěvky, názory, byť na první pohled působí negativně. Dost jsem nad tím od odpoledne, kdy jsem to četl, přemýšlel. Myslím, že to co je výše uvedeno, vystihuje atmosféru v týmu. Já nehodlám něco zpochybňovat, přesvědčovat, měnit. Prostě je to tak, je to tu s námi, je to v našich hlavách, v našich životech, v našich pocitech. A všechno to, jak by řekl Krišot, je součástí procesu. Procesu změny, kterou prožíváme. Která je silná a kterou někdo už přijal a jiný ne. Až nyní si uvědomuji, jak dobrý nápad formát svatby, jako výjezdní porady je. A to ještě ani nezačala. Výše si můžu přečíst příběh, kde do svatebního příběhu zabalil to, co jsme prožili a prožíváme. A už jenom to, že jste to napsali je dobře. První, co se nám honí hlavou, když se řekne svatba je, že to bude dobrá party, veselí, pařba. Ve skutečnosti se však jedná o významný okamžik v životě celé rodiny. I v rodinách jsou příslušníci, kteří svatbě nepřejí a nechápou, koho si vlastně ten jejich potomek bere, proč? Patří to k tomu. A asi i proto při procházce přírodou s Krišotem, kdy jsem mu sdílel aktuální situaci, pocity, nálady, očekávání, přišlo z úst Krišota to slovo...svatba. V daný okamžik mi to přišlo v mnoha věcech podobné v tom, co prožíváme. Namítnete určitě, že spousta věcí nesedí. Ale zkuste se vžít do situace, že jste bratr od nevěsty a dostali jste pozvání na svatbu vaší ségry s vašim bývalým kámošem, ke kterému cítíte od mládí křivdu a nemusíte ho...Svatba má pomoci průchodu těch pocitů, které s tím souvisí. Někdy vyplynou na povrch i na samotné svatbě, někdy se s tím na svatbě brácha smíří, někdy i po svatbě situace setrvává. Prostě je to proces. A mě samotného zajímá, kam to posune nás. Nemám žádná očekávání, vím ale, že odpovědi dostaneme.... Nyní k svatební prezentaci. Část, ke které se má vytvořit, má název minulost. Má to být ohlédnutí za tím, co jsme doposud společně prožili, co jsme vytvořili, co je za námi, na co jsme pyšní a hrdí. A já jsem hrdý na to, co jsme doposud vytvořili. Jsem hrdý na to, že mám úžasný sebevědomý tým a jsem na něj pyšný. Společně s vámi jsem zažil kruté chvíle s prvními klienty, nechal jsem na sebe několik hodin křičet uživateli, co všechno je špatně. A to všechno proto, že miluji svoji práci, svůj tým, svůj produkt. A budu to hrdě dělat dál. A svým hlasem, který není větší než hlas každého z vás, se přimlouvám o to, aby toto všechno z toho bylo cítit. Že jsme hrdý tým, který něco prožil, vybudoval a nestydí se za to. Klidně tam dejme i to co tu zaznělo, i to, že jsme to stále nepřijali. Přinesme to klidně do toho prostoru mezi ostatní. A nestyďme se za to....Závěrem, chápu, že čas nás všech je drahocenný. Výjezdní porada je však okamžik, který nám vždy pomohl se zastavit, srovnat a správně nasměrovat. A věřím, že tomu nebude jinak. Iva je připravená maximálně pomoci s vytvořením prezentace. Pojďte aspoň nahodit jednu věc za každého, co by tam mělo být. Něco, na co jsme hrdí, něco hezkého, co jsme spolu zažili, třeba jen okamžik. A to je asi vše. Díky, že tu jste, mám vás rád.”

A najednou je den D. Frčíme na výjezdko. U vchodu nás vítá Krišot. Před chatou cedule CLEVER SVATBA. Na další tabuli svatební program, svatební welcomedrink, přidávám svatební koláčky od své maminky. A už jedeme podle programu, svatební prezentace, kdy se hodně zasmějeme, ale i zavzpomínáme. Už je to 6 let, co to táhneme. Je k neuvěření, co všechno máme za sebou a čím jsme si prošli. I slza ukápne. Pak už současnost. Silnou částí dne je svíca. Loučíme se se svobodou ale trošku jinak. Svíca leží mezi námi a my sdílíme pocity v tzv. poradním kruhu. Dali jsme této formě s Krišotem důvěru, že to lidi vezmou, pochopí. Chvíli váhání, sdílení pocitů, že už je to moc ezo, ale nakonec se forma chytne. Některá sdílení jsou silná, pomáhají tak významně k tomuto procesu.

Po obědě vyrážíme ven. Uspořádat svatební obřad. Máme vybrat mezi sebou nevěstu a tu nazdobit. Obdobně i naši farmáři vybírají ženicha. Chvíli jsem v nominaci, pak si uvědomujeme, že jsem vlastně duchovním otcem námi vyvíjené aplikace a že bude symboličtější, že povedu nevěstu k oltáři. Nominujeme Ivu. Farmáři volí Martina. A už zní svatební pochod a já vedu nevěstu. Krišot mluví z pozice matrikářky, Adam hraje úlohu oddávajícího. Probíhá svatební slib, kdy nám ženich slibuje, že bude zdravit každý den nevěstu “krásným a radostným ránem”. Předání narychlo vyrobených prstýnků z trávy, první políbení, společné svatební focení.

Zalézáme opět do chaty a jdeme na svatební dar. Zrovna se představuje zaměstnanecký akciový program.

Odpoledne se rozproudí diskuze v rámci programu společná domácnost. Nejdříve nahazujeme témata, pak je seskupujeme. Vzniká 7 hnízd témat, zapojujeme se do práce. Táhne mě to k tématu firemní kultura. S Martinem diskutujeme, vymýšlíme. Baví mě to, vše jde přirozeně a plynule. Týmy tvoří, občas někdo ostatní obejde, aby nasál atmosféru jinde. Výstupy prezentujeme po večeři...Usínám s dobrým pocitem. Cítím energii ze všech lidí a mám z toho radost.

Ráno jsme zařadili proces s názvem rozběhnutí témat. Hnízda s tématy umisťujeme do krajiny, na místa 0,5-1,5 km vzdálené. Je jich 7 a čas je omezený. Je to takový orienťák. Máme oběhnout ty témata, která nás zajímají a tam napsat i nějaký závazek, nějaký úkol, který pomůže k posunu daného tématu. Zjišťuji, že rozložení v krajině znamená, že se pěkně proběhnu. Sebíháme z kopce a umisťujeme naše téma Firemní kultura. Jde to rychle, přirozeně. Další téma mám fakt daleko, technologické téma s názvem Sjednocení. Týká se mého Assetu a vím, že tam prostě být musím. Cestou míjím další 2 stanoviště, Osobní rozvoj a Senzory. Nedá mě to a zapisuji se i zde, když mě to sem přitáhlo. Dobíhám k Sjednocení, potkávám svoje Asseťáky a trošku je podněcuju k větší aktivitě, jdou si pospolu, přitom mají běhat a to každý sám. Neřeším to a a už se šplhám do kopce na téma Podpora a zapisuji se rovněž. Stihl jsem to. Uf.

Možná se divíte, co je to za divný proces. Témata v krajině a jakýsi orienťák. Ta forma však byla naprosto dokonalá. Symbolizovala situaci v našich životech. Náš čas i energie jsou totiž omezené. Pokud bych si vybral všechna témata, tak bych musel pořádně zabrat, abych to stihl v časovém limitu, pokud energii vydat nechci a jen jdu, taky toho moc nestihnu. Roztrhnout se prostě nemůžete...

Na závěr sedíme v poradním kruhu a sdílíme dojmy z makačky i z celého výjezdu. A je nám dobře. Cítím dobrý pocit, že se to vydařilo. Jsem rád, že tu jsem s tak úžasnými lidmi.

Čím chci inspirovat:

Firmou, kde pracuji a kterou miluji.