Uvědomění

Dnes jsem si vzpomněl, že mám nějaký blog a že by bylo dobré sem něco napsat. Poslední týdny se mi moc nechtělo, nejsem úplně “sluníčkářsky” naladěn. Zanedbávám ranní cvičení, do ranní sprchy se mi moc nechce a šidím ji, přibral jsem dokonce i na váze. Pravda, vypadá to, že to popírá, co jsem všechno psal v předchozích článcích. Nedělám z toho ale tragédii. Teď, v tom předvánočním čase trošku vyčkávám a čekám na ten impuls, který mě vybudí tím správným směrem. Jen prostě teď nemám chuť. Ale nevnímám to tragicky. Stále žiji “tady a teď”, jen cítím, že to nestavím úplně na správných základech.

Nějaký čas jsem přemýšlel, čím to vlastně je. Proč se mi prostě nechce. A přišel jsem na to. Já žiji svojí vizí, vizí “spojovatele”. Člověka, který spojuje lidi a to mě v životě naplňuje nejvíce. Cítím, že bych se klidně na pár měsíců odstěhoval někam do lesa, bokem od toho zrychleného a materialistického světa. Pokud se takto ale vyhraním na okraj společnosti, tak těžko budu jako spojovatel šťastný. Moje úloha je někde na pomezí. A zrovna teď jsem v energii světa nadbytku, světa večírků a zábavy. A vím, že to takto má prostě být. Přijde za pár dní, týdnů či měsíců čas, kdy zase budu více inklinovat ke zklidnění, k meditacím, k přírodě. Koho z vás bych inspiroval, kdybych se odstěhoval někam do lesů a žil tam svůj krásný a radostný život. Vždyť byste se o mě ani nedozvěděli a tak bych vás inspirovat vlastně ani nemohl. A cítím, že bych pravděpodobně nebyl šťastný, protože bych nenaplňoval svoji vizi.

Ale i přitom všem si některé principy držím. Již vloni (viz tento článek) jsem daroval finanční částku na dobrou věc. A přijde mi to jako dobrý počin i dnes, po roce. A tam jsem poslal 10000 Kč na účet Základní školy v Neratově. Věřím, že to udělá dětem radost, i když finanční podporu nestavím v životě nějak moc vysoko, a radši bych preferoval podporu osobní, prostě přiložit ruce do práce. Jen se mi to v tom zrychleném světě zrovna moc nedaří.

Co má být vlastně posláním tohoto článku? Asi to, že není třeba zoufat, že se něco neubírá  úplně tím nejlepším směrem. To tak v životě je. Hlavní je se z toho “neposrat” a být v souladu s tím, co v životě chci, se svojí vizí. A já chci “spojovat lidi a rozdávat přitom radost pro lepší svět.” A to se mi doufám daří.

Čím chci inspirovat:

Nedělej si vrásky z toho, že vše nejde úplně tak, jak chceš. Věř ve svoji vizi a časem to určitě dokážeš.