Tečka na závěr - Řím 

Na závěr svého putování jsem si cestou určil tři věci, které bych chtěl po dosažení cíle udělat.
První byl prostý. Chtěl jsem se nechat přímo v Římě někde ostříhat a oholit. Nutno podotknout, že jsem se opravdu hodně snažil. V sobotu nebyl problém najít otevřený nějaký barber, ale všude měli celý den plno. Tento cíl zůstal nenaplněn. Oholil jsem se nakonec sám.
Druhým bylo poslat pohlednici paní do baru v Pieve Santo Stefano. Koupil jsem pohlednici, známku a napsal s využitím překladače paní děkovný pozdrav. Už se nikdy nedozvím, jestli ji potěší či naštve, jestli si ho nechá zarámovat nebo skončí v koši či jestli ji to v životě nějak změní.
Třetí věc, tu jsem pro čtenáře schovával na závěr jako překvapení. Napadlo mě to opravdu až cestou. Sdílel jsem to v průběhu i s některými poutníky a všichni mě ujistili, že je to dobrý, respektive skvělý nápad.
Rozhodl jsem se jít z extrému do extrému. Z prostředí venkova, klidu, cesty, strávit několik dní ve věčném městě v Římě. Když už jsme sem došel, tak proč toho nevyužít. Celé jsem to vyladil tak, že za mnou přijela moje milovaná manželka. A tak jsme si pořádně užili několik dní v Římě, který je narvaný tisíce turisty. Myslím, že jako turista se do Říma už nikdy nevydám.
Zde tedy má pouť končí. Byl to celoživotní zážitek. Pomohla mi utřídit si myšlenky, dodat sebevědomí jen tím, že jsem ji prostě ušel. Zažil jsem zde smutek, strach, stesk, krize, ale i radosti a poznal zajímavé lidi, kteří mě inspirovali. Určitě se někdy na nějakou další pouť v budoucnu někdy vydám zase a doporučuji to i komukoliv dalšímu.

/fotogalerie/rim/