Léto

Dlouho jsem zase nic nenapsal. Stále nebyl ten správný moment a ten přišel teď. Přesně na konci léta. A že to bylo období, které jsem si náležitě užíval, tak tu mám hned několik zážitků ke sdílení. 

Putování

První silný okamžik začal naopak na počátku léta. Připravoval jsem pro naši firmu CleverFarm výjezdní poradu, která se konala po roce. Dostal jsem důvěru ji celou připravit a tak jsem nechtěl zklamat. Nechtěl jsem, aby to bylo jen setkání a oslava toho, že se vůbec naživo vidíme. A ani jsem nechtěl, aby to bylo celé pracovní. Po covidovém období už to chtělo od práce trošku odpočinek. Dále mi tou dobou silně rezonovalo téma firemních hodnot, které nemáme úplně popsané, byť jimi žijeme. 

Původní představy jsem nasdílel v pozdním večeru po pár pivech kolegům s managementu a moje původní nadšení z toho, jakým směrem přemýšlím a jak si to představuji, tak velmi silně zchladili. Co teď.

Shodou náhod mě však pár dní před tím oslovila nabídka Antonína Tomka na jednodenní putování pro chlapy údolím Oslavy. Tondy jsem nikdy neviděl, ale už dlouho jsem nikde nebyl a cítil, že nějaký drobný restart a nakopnutí potřebuji. Navíc mi to dle pozvánky připadlo jako taková light verze Cesty vlka a tak jsem neváhal a přihlásil se. A čirou náhodou to bylo hned druhý den po “zchlazení”, které jsem zmínil v úvodu. 

Vyrazil jsem do vesničky Senorady, kde jsem se potkal s pro mě úplně neznámými chlapy, s již zmíněným Tondou, který byl v roli jakéhosi průvodce, dále Otou, Jirkou a Petrem. Každý byl jinak zajímavý, každý byl v jiné životní fázi a přemýšlel nad některými rolemi a situacemi ve svém životě. Putovali jsem krajinou, na rozcestích se společně domlouvali, kam vlastně chceme jít. Nejdřív nás to zaválo na skálu s nádherným výhledem, pak jsme sešli k řece Oslavě, prošli malebným údolím a pak nás to zaválo zpět na skálu na počátek cesty. 

Cestou jsme někdy mlčeli, někdy si povídali, zastavili jsme se u slimáka, který si jen tak lezl přes cestu a přemýšleli nad smyslem jeho života. Svlažili jsme si nohy v řece Oslavě, kde jsme pak viděli užovku, kterak ulovila pstruha. 

Plnili jsme i nějaké menší úkoly, které nám Tonda dal, jako třeba najít v přírodě nějakou věc, která nás nějak charakterizuje či v ní vidíme obraz sami sebe. Celý den jsme si fakt užili. 

Původně jsem si myslel, že smysl toho, proč na tomto putování jsem je v tom, že mohu inspirovat ostatní. Životních silných zážitků mám poměrně hodně a některé jsem měl příležitost nasdílet a snad i inspirovat ostatní. Také mi celý den při přemýšlení přinesl ujištění, že život, který žiji, chci žít dál jako do teď v souladu se svojí vizí Spojovat lidi a rozdávat při tom radost pro lepší svět.

Nakonec však jedním z klíčových výstupů tohoto dne byla inspirace pro mě. Ano, to putování mě natolik inspirovalo, že jsem se několik věcí rozhodl zapracoval do programu plánované výjezdní porady. Putování mi také nabídlo spoustu času na přemýšlení nad rozpory z předchozího dne, kdy jsem si kritiku vnitřně zpracoval a při přípravách ji reflektoval.

Proto bych i tímto článkem chtěl Tondovi poděkovat, že takovou unikátní akci uspořádal. Fakt to bylo moc super.

No a jak to vlastně dopadlo s tou naší firemní akcí? Zpětná reakce od kolegů z firmy byla, že lepší výjezdko ještě nezažili. Asi nejvhodnějším slovem, které ho charakterizovalo je “vyváženost”. Povedlo se mi zkloubit problematiku hodnot firmy a teambuildingových aktivit s přesahem i na lidi úplně mimo firmu.

A jak se mi to povedlo se můžete dozvědět níže, třeba vás to inspiruje k vašim aktivitám.

Čím chci inspirovat?

Vyjděte si do přírody sami nebo s někým jiným a nechte ji na sebe působit. Příroda inspiruje.Lidé inspirují. A nebo se nechte inspirovat příběhem naší firmy či programem našeho výjezdka.

Výjezdko Malá Skála 22.-23.6.2021 - odpolední hra

V rámci hry projdou všechny týmy pravděpodobně tuto trasu: https://mapy.cz/s/medogesula

Foto s dvěma kolemjdoucími	Brodění jizery, paradoxně přímo pod mostem